V organizacích sdružených v Zahraničním výboru ZSDNP, tj. v EURACOAL, EHK OSN a Organizačním výboru světových hornických kongresů (IOC WMC), se od prosince 2018 uskutečnily následující zásadní akce a aktivity:
URACOAL
(předsedkyně podvýboru pro spolupráci s EURACOAL: Dr. Renata Eisenvortová)
Ve sledovaném období se EURACOAL zaměřil na podporu uhelného průmyslu během klimatické konference COP 24 v Katovicích a pokračoval v ovlivňování unijní legislativy s dopadem na uhelný průmysl i ve spolupráci s unijními institucemi, zejména v Platformě EK pro transformaci uhelných regionů.
V době klimatické konference COP 24 zorganizoval EURACOAL se svými polskými členy konferenci Energie 24 za účasti polského ministra energetiky Krzysztofa Tchórzewkeho a státního tajemníka ministerstva energetiky Gregorza Tobiszowkého. Bylo zdůrazněno, že není možné unáhleně uzavírat doly a elektrárny a ohrozit bezpečnost zásobování energií a stabilitu v uhelných regionech. Byla také připomenuta nutnost pragmatického přístupu: nikdo neví, co bude za 20-30 let. Členové EURACOAL (Budinský, Eisenvortová) se také zúčastnili prvního vyhodnocení COP 24 v Bruselu 22. ledna s komisařem pro energetiku a ochranu klimatu M.A.Canetem a předsedou COP 24. Michalem Krutykem. Bylo zřejmé, že jediným hmatatelným výsledkem COP 24 je kniha pravidel (Katowice rulebook) pro měření, oznamování a ověřování emisí. Pravidla pro fungování mezinárodního obchodování s emisemi se kvůli rozporům mezi Brazílií a rozvinutými zeměmi nepodařilo dojednat, stejně jako příspěvky do Zeleného klimatického fondu pro ohrožené země. COP 25 se bude konat v Chile 11.- 22. listopadu 2019. Brazílie stáhla svou nabídku na uspořádání COP 25 a není vyloučeno se, že by Brazílie mohla následovat USA a odstoupit od Pařížské dohody.
V oblasti unijní legislativy EURACOAL sledoval vývoj nařízení o reformě trhu s elektřinou, které řeší budoucnost kapacitních mechanismů, reagoval na odmítnutí žaloby EURACOAL proti rozhodnutí o BAT pro velké spalovací zdroje a připravil stanovisko k revizi rámcové směrnice o vodách.
Ke kapacitním mechanismům EK, EP a Rada dohodly, že stávající elektrárny emitující více než 550 g CO2/kWh a více než 350 kg CO2/kWh v průměru za rok se mohou účastnit kapacitních mechanismů do 1. července 2025. Nové elektrárny, které zahájí komerční výrobu po vstupu nařízení v platnost, nesmí pro účast v kapacitních mechanismech překročit 550 g CO2/kWh. Pro ochranu investic byla dohodnuta klausule (grandfathering clause), tj. výjimka pro všechny smlouvy s výrobci elektřiny schválené před 31. prosincem 2019.
Žalobu EURACOAL, DEBRIV, LEAG, MIBRAG a eins energie in sachsen proti rozhodnutí EK o BAT pro velké spalovací zdroje Evropský soud zamítl 13. prosince 2018 jako nepřípustnou, protože rozhodnutím nejsou porušena vlastní práva žalobců, jelikož členské státy, kterým je rozhodnutí BREF pro VSZ určeno, mají při jeho implementaci prostor pro vykonání diskreční pravomoci (žádost o výjimku). O vznesené věcné otázce, zda jsou emisní rozsahy pro NOx a Hg v procesu BREF zákonné a přiměřené, Evropský soud nerozhodl. EURACOAL odmítnutí projednal a rozhodl se odvolat. Vzhledem k tomu, že v zamítnutí žaloby jsou i pozitivní body týkající se výjimek, bylo rozhodnuto, že se odvolá pouze EURACOAL, aby společnosti mohly při žádostech o výjimky profitovat z pozitivních bodů v rozhodnutí Evropského soudu. EURACOAL podal odvolání 25. února. Stále ještě nebylo rozhodnuto o žalobě Polska, kterou podpořily Bulharsko a Maďarsko. Polsko požádalo o slyšení. Termín na slyšení však stále nedostalo, hovořilo se o prvním čtvrtletí, nyní o druhém čtvrtletí 2019.
V souvislosti s revizí rámcové směrnice o vodách připravil EURACOAL návrh stanoviska. Revize se uskutečňuje dle plánu po 19 letech. Pokud směrnice nebude změněna, členské státy, které odložily dosažení cílů kvality vody až na rok 2027, by musely přijmout opatření k obnovení povolení k vypouštění vody, která mají těžební společnosti. Po roce 2027 již nemohou být uděleny obecné výjimky týkající se kvality vody a spolehnout se na individuální výjimky by nemuselo být právně bezpečné. EURACOAL požaduje zejména možnost obecných výjimek i po roce 2027a vyjasnění nejasné definice pro zhoršování kvality vody vod.
EURACOAL se také pokračoval ve spolupráci s unijními institucemi v Platformě EK pro transformaci uhelných regionů. Zástupci EURACOAL (Eisenvortová) se zúčastnili vyhodnocení roční činnosti platformy, které se uskutečnilo za účasti místopředsedy EK Maroše Šefčoviče a předsedy komise Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku ITRE J. Buzka v Katowicích 30. listopadu 2018. Bylo oznámeno, že od února 2019 bude po tři roky fungovat sekretariát platformy. J. Buzek oznámil, že EP navrhuje zřízení fondu pro transformaci uhelných regionů ve výši 4,8 mld. € s účinností od roku 2021. V roce 2019 se uskuteční první zasedání pracovních skupin 8. - 9. dubna 2019 v Bruselu.
S Platformou úzce spolupracuje i ČR v rámci programu RE:START. 13. února 2019 navštívili zástupci EK ČR (účast Budinský, Eisenvortová). V Praze jim byly představeny připravované projekty v uhelných regionech, např. resocializace jezera Milada a projekt Silvestr - elektrárna Tisová. Následně navštívili Moravskoslezský kraj a 16. - 17. května se chystají do Karlovarského a Ústeckého kraje, aby se seznámili in situ s připravovanými projekty. Problematikou uhelných regionů se zabývá i Evropský hospodářský a sociální výbor, konkrétně Poradní komise pro průmyslové změny CCMI (člen Eisenvortová). Po 3 kulatých stolech v Německu (Porýní), Rumunsku (Petrosani)) a v ČR v Ústeckém kraji v roce 2018, realizovalo CCMI v roce 2019 kulatý stůl v UK v hornické oblasti Wakefield a koncem března připravuje kulatý stůl ve Španělsku v Asturii.
Co se týče interní činnosti EURACOAL, 21. ledna 2019 se uskutečnilo zasedání Výkonného výboru a Plenárního shromáždění EURACOAL. Výsledky činnosti Komise pro energetickou politiku a životní prostředí, která se zabývala zejména unijními legislativními aktivitami, byly uvedeny výše. V Komisi pro technický výzkum aktivně působí VÚHU. V roce 2018 se účastnilo přípravy celkem 8 projektů podaných do soutěže Výzkumného fondu uhlí a oceli RFCS v září. V tomto roce byla většina projektů zaměřená na sledování stability svahů jak aktivních lomů, tak i vnějších a vnitřních výsypek, dále na správné postupy a rizika rekultivace opuštěných důlních děl a na postupy sanace a rekultivace s využitím odpadních materiálů vznikajících při těžbě uhlí. VÚHU koordinovalo a předložilo projekt WETLAND - demonstrační projekt zaměřený na čištění čerpaných stařinových vod s využitím kořenové čistírny budované v Mariánských Radčicích. Podle předběžných výsledků by VÚHU mělo v roce 2019 zahájit řešení tří nových projektů zaměřených právě na témata rekultivací a využití území po skončení těžby.
Kromě činností Komisí EURACOAL bylo na zasedání Výkonného výboru EURACOAL diskutováno o Klimatické strategii EU do roku 2050, kterou předložila EK 28. listopadu 2018 a jejímž cílem je klimatická neutralita do roku 2050 (prezentace Eisenvortová). Bylo dohodnuto zpracovat stanovisko po jejím bližším projednání a rozpracování na úrovni EU. Zatím jde o návrh, finální strategie má být zpracována a odsouhlasena do roku 2020.
Pravidelným bodem zasedání výkonného výboru EURACOAL byla prezentace zpráv jednotlivých členských zemí EURACOAL. S velkým zájmem byla očekávána zpráva Německa s ohledem na činnost tzv. uhelné komise. Vzhledem k tomu, že komise ještě pracovala, byli němečtí kolegové zdrženliví. Zpráva byla vydána 26. ledna a byl v ní navržen jako termín pro odchod od energetického užití uhlí rok 2038 s tím, že v roce 2032 bude proveden přezkum a pokud to ekonomická a sociální situace dovolí, lze předsunout termín na rok 2035. Řečtí kolegové informovali o výstavbě 600 MW hnědouhelné elektrárny Ptolemais, která bude uvedena do provozu v roce 2021 a také o nárůstu využívání plynu a OZE. Polsko připravilo návrh Energetické politiky do roku 2040, přičemž černouhelná i hnědouhelná kapacita by měly zůstat od roku 2030 relativně stabilní. I rumunští kolegové uvedli, že v energeticko-klimatickém plánu do roku 2030 je zachována stejná těžba uhlí jako v roce 2018. Odlišná situace je na Ukrajině, kde těžba od roku 2013 poklesla o více než 60% a výrazně se zvýšil dovoz uhlí v důsledku politické situace a okupace území. K situaci v českém uhelném průmyslu vystoupila R. Eisenvortová. Informovala o podání žádosti elektrárny Chvaletice o výjimku z BAT, plánu na ukončení těžby v dole Lazy v říjnu 2019, získání EIA pro hnědouhelný důl Jiří a o českém energeticko-klimatickém plánu do 2030.
EHK OSN (UNECE) - Skupina expertů pro čistší produkci elektřiny z fosilních paliv
(předseda podvýboru pro spolupráci s EHK OSN - Ing. Vladimír Budinský, MBA)
Skupina expertů pokračuje v implementaci svého pracovního plánu na období 2018-2019. Rozhodla se změnit svůj název, neboť její činnost se rozšiřuje i mimo původní oblast fosilních paliv. Pod novým názvem - Skupina expertů pro čistší elektroenergetické systémy (CES - Cleaner Electricity Systems) - se sejde na 1. zasedáním v Ženevě v říjnu 2019. Do té doby bude byro Skupiny expertů (s Vladimírem Budinským jako místopředsedou) pracovat na příslušném rozšíření pracovního plánu i statutu.
Skupina expertů se v listopadu 2018 zapojila v Kyjevě do jednání 9. mezinárodního fóra o energetice v udržitelném rozvoji, kde organizovala workshop o investicích do čistých uhelných technologií. V prosinci 2018 se její experti (za ČR Vladimír Budinský) zúčastnili 24. konference UNFCCC v Katovicích (COP 24) a organizovali paralelní akci "Hluboká transformace energetického systému prostřednictvím elektřiny". Zaměřili se přitom na principy financování projektů čisté energetiky v kontextu s Agendou OSN 2030 a zkoumali možnosti zmobilizování potřebných investic pro dekarbonizaci energetiky a pro zvýšení celkové účinnosti elektroenergetického sektoru.
Ve dnech 21.-22.3.2019 a poté 25.-26.3.2019 se Vladimír Budinský na pozvání ředitele energetické divize UNECE zúčastní Regionálního fóra o udržitelném rozvoji regionu EHK OSN, respektive 6. zasedání Skupiny expertů pro plyn, která zkoumá kritickou roli zemního plynu pro dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje (synergie mezi plynem, OZE a energetickou účinností).
Podvýbor pro spolupráci s IOC WMC (Mezinárodní organizační výbor světových hornických kongresů)
(předseda podvýboru Ing. Josef Havelka)
Český národní komitét WMC zahájil přípravu na 100. zasedání IOC WMC, které se uskuteční v září 2019 v Arequipě (Peru). S polským předsednictvím IOC jsou průběžně konzultovány jednotlivé body zařazované do programu jednání. Diskuse budou směřovány zejména na téma inovací a udržitelnosti v hornictví, které má globálně zajistit potřebné zdroje pro budoucnost. Inovace mají být klíčem k maximalizaci hodnoty přírodních zdrojů a minimalizaci ekologické stopy jejich těžby a užití.
Shrnutí hlavních plánovaných akcí v prvním pololetí 2019
| 8. dubna 2019 | Zasedání Market Committee | Belgie, Brusel |
| 9. dubna 2019 | Zasedání výboru EURACOAL pro průmyslovou politiku a životní prostředí | Belgie, Brusel |
| 8. - 9. dubna 2019 | Platforma EU k transformaci uhelných regionů | Belgie, Brusel |
| 14. - 16. 5. 2019, | Konzultační workshop stakeholderů k projektu Cesty k udržitelné energetice | Švýcarsko, Ženeva |
| 16. - 17. května 2019 | Den hnědého uhlí | Kolín nad Rýnem, Německo |
| 16. - 17. května 2019 | Návštěva expertního týmu EK k restrukturalizaci uhelných regionů | Ústecký kraj |
| Červen 2019 | Zasedání Výkonného výboru a Plenární zasedání EURACOAL | tbc |
Dr. Renata Eisenvortová
Předsedkyně zahraničního výboru ZSDNP
Stav k 21. březnu 2019