"Budou-li nerosty odstraněny ze života lidského, bude odstraněna všechna péče o ochranu a udržení těla, o zdraví a o zušlechtění způsobu života. Vždyť by žili lidé nejošklivější a nejbídnější život mezi živočichy, kdyby nebylo nerostů, vrátili by se k žaludům, plodům lesním a ovoci, bylinami a vyhrabanými kořínky by se živili, nechty by museli hrabati brlohy, v nichž by v nocích spávali, přičemž by ve dne v lesích a polích bloudili jako zvěř. Protože věc tato lidskému rozumu, vynikajícího a nejlepšího to věna přírody, zcela je nedůstojná, zda by byl někdo tak pošetilý a zatvrzelý, aby připustil, že jsou nerosty k výživě a ošacení nezbytné a že slouží k zachování živobytí."
Jiří Agricola, XII. knih o hornictví a hutnictví
Basilej 1556, kniha první, str.56
HISTORIE ZAMĚSTNAVATELSKÉHO SVAZU DŮLNÍHO A NAFTOVÉHO PRŮMYSLU
Těžební výstavbové a servisní společnosti přešly ze státního do soukromého vlastnictví.
V květnu roku 1990 v Ostravě založila reprezentace sedmi v té době největších těžebních organizací „Svaz podniků a akciových společností důlního průmyslu“. Těžební průmysl vstupoval do období rozsáhlých změn, provázených procesem restrukturalizace celé společnosti. Za necelý rok se původně ustavený svaz transformoval na dnešní „Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu“.
V roce 1991 bylo v Zaměstnavatelském svazu důlního a naftového průmyslu evidováno 19 členských organizací se 163 000 pracovníky. V roce 1995 bylo v Zaměstnavatelském svazu důlního a naftového průmyslu evidováno 37 členských organizací s 97 000 pracovníky. V roce 2000 bylo v Zaměstnavatelském svazu důlního a naftového průmyslu evidováno 21 členských organizací s 27 000 pracovníky. V roce 2005 bylo v Zaměstnavatelském svazu důlního a naftového průmyslu evidováno 20 členských organizací vs 20 000 pracovníky. V roce 2010 bylo v Zaměstnavatelském svazu důlního a naftového průmyslu evidováno 19 členských organizací s 28 000 pracovníky. Od roku 2015 má svaz 23 členských organizací.
Po roce 2010, kdy si ZSDNP připomněl 20. výročí svého trvání, svaz potvrdil cíl pokračovat v již dříve deklarované orientaci na ochranu podnikatelských a zaměstnavatelských zájmů svých členů. V letech 2010 až 2015 se aktivně zúčastnil přípravy a projednávání Státní surovinové politiky, Státní energetické koncepce a souvisejících politik v Radě vlády pro energetickou a surovinovou politiku.
S partnerskými odborovými svazy - OS PHGN a OS EH – uzavřel nové dlouhodobě koncipované Kolektivní smlouvy vyššího stupně.
V mezinárodní oblasti ZSDNP pokračoval v úspěšné spolupráci s EURACOAL. Ve spolupráci s Czech Coal Group, a.s. uspořádal zasedání výboru pro životní prostředí EURACOAL. Prezentace členských organizací ukázaly zvyšování technologické úrovně spalovacích zařízení v ČR tak, aby splňovala stávající a budoucí klimatické požadavky EU. Na zasedání IOC WMC v Kanadě bylo oceněno vystoupení Ing. Budinského, MBA na téma společenské odpovědnosti firem.
Na návrh ZSDNP byl Ing. Vladimír Budinský, MBA v roce 2017 zvolen do funkce 1. viceprezidenta EURACOAL. Zástupci ZSDNP nadále aktivně působí ve skupině expertů EHK OSN (UNECE) pro čistší produkci elektřiny z fosilních paliv, která mimo jiné sleduje cestu k dosažení cílů Agendy udržitelného rozvoje 2030.
V legislativní oblasti se vzhledem k růstu počtu materiálů legislativní a nelegislativní povahy pro jednání vlády svaz v roce 2015 usnesl na zřízení legislativní komise s cílem efektivnějšího získávání stanovisek členských organizací svazu k jednotlivým návrhům. Díky tomuto opatření se aktivněji zúčastňujeme mezirezortních připomínkových řízení nejen k vládním návrhům na změny v horním právu, ale i v dalších právních předpisech (např. EU ETS). Z materiálů nelegislativní povahy je možno upozornit např. na naše stanoviska k Surovinové politice České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, ke Zprávě o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU, Doplnění Surovinové politiky, programu RE – START, či Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.
SOUČASNOST SVAZU
Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu (ZSDNP) je nezávislá dobrovolná organizace reprezentující hornickou podnikatelskou a zaměstnavatelskou veřejnost v ČR. Svaz sdružuje celkem 20 organizací. Členy jsou akciové společnosti, státní podniky a další podnikatelské subjekty v uhelném, rudném, nerudném a naftovém průmyslu a dále organizace stavební, strojírenské, rekultivační a další se vztahem k poradenství, průzkumu, projektování, úpravě a zhodnocování nerostných surovin. Společnosti se také věnují oblasti rekultivace a revitalizace krajiny dotčené povrchovou těžbou a působí i v oboru odborné likvidace odpadů vzniklých průmyslovou činností. Základním cílem svazu je obhajoba a prosazování společných podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních zájmů svých členů při jednáních s představiteli státní správy, odborovými organizacemi a dalšími subjekty v České republice i zahraničí. Za své poslání svaz považuje kontinuální vytváření příznivého podnikatelského prostředí při zachování sociálního smíru. K současným zájmovým oblastem svazu patří státní energetická koncepce, surovinová politika státu a legislativní normy, např. horní zákon atd. Svaz je členem EURACOAL. Odborovými partnery ZSDNP jsou Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Odborový svaz energetiky a hornictví, kteří jsou členy Českomoravské konfederace odborových svazů. Odborové svazy zastupují zaměstnance a ze své podstaty usilují o to, aby byla respektována sociální, ekonomická a ekologická hlediska práce, včetně její bezpečnosti a hygienické nezávadnosti. ZSDNP vydává odborný časopis Uhlí rudy geologický průzkum, v současné době jediný celorepublikový odborný časopis, ve kterém odborná veřejnost z České a Slovenské republiky publikuje své odborné názory, stanoviska a postoje.
PŘEDSEDOVÉ PŘEDSTAVENSTVA SVAZU V LETECH 1990–2019
Ing. Zdeněk Stružka
předseda představenstva v letech 1990 – 1993
Ing. Václav Formánek
předseda představenstva v letech 1993 – 1994
Ing. Zdeněk Spousta
předseda představenstva v letech 1994 – 1995
Ing. Ivan Dzida
předseda představenstva v letech 1995 – 1999
Ing. Vratislav Vajnar
předseda představenstva v letech 1999 – 2003
Ing. Zdeněk Osner CSc
předseda představenstva v letech 2003 – 2020
Od založení svazu v roce 1990 do konce roku 2003 byl tajemníkem, později výkonným ředitelem svazu a členem představenstva Ing. Evžen Synek, CSc.,
Ing. Josef Pomahač
výkonný ředitel v letech 2003 - 2010
JUDr. Václav Amort, CSc.
výkonný ředitel v letech 2010 – 2015
Ing. František Ondruš
Výkonný ředitel v letech 2015 - 2020.
Ing. Vladimír Budinský, MBA
Vykonává funkci prezidenta svazu od 3. 12. 2020
LEGISLATIVNÍ RÁMEC PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ
Již při svém založení si dal svaz do svého úvodního programového prohlášení závazek iniciativně se podílet na přípravě a tvorbě právních předpisů, zejména v právních odvětvích přímo souvisejících s těžebním průmyslem, s podnikatelským prostředím v České republice a v právech a povinnostech zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů či kolektivních smluv uzavíraných na úrovni svazu nebo členských organizací svazu.
HORNÍ ZÁKON
Tradice horního regálu jako práva panovníka, v dnešní době státu, na určené nerostné bohatství má v našich zemích tradici více jak 750 let. Ve středověku se pro doly používal název hory a tak dostaly soubory právních zásad pro činnost při těžbě nerostů název Horní zákon. Tento zákon, který vždy upravoval a upravuje majetkové záležitosti a práva a povinnosti pro podnikání v hornictví, je dokumentem naprosto zásadním. To je důvodem, proč se Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu snaží o takové pojetí Horního zákona, které by na jedné straně respektovalo historicky odůvodněné principy horního zákona a na druhé straně odpovídalo realitě současné doby.
Za uplynulé roky podnikl Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu (ZSDNP) v této oblasti řadu významných kroků a problematiku Horního zákona zařadil do svých programových cílů jako jednu z priorit. Již záhy po svém ustavení ZSDNP na počátku roku 1991 poprvé formuluje konkrétní požadavky na novelu Horního zákona a zřídil odbornou komisi pro přípravu nového Horního zákona.
Svaz zastává názor, že nynější úprava Horního práva jako systém tří zákonů je z pohledu většiny těžebních organizací chápána jako provizorium, jako reziduum bývalého státoprávního uspořádání ze sedmdesátých let minulého století. V koncepci současné úpravy a návrhů na její změnu převládá charakter ochrany nerostných zdrojů v podobě omezujících či restriktivních opatření nad úpravou podmínek podnikání a ochranou vkládaných investic. Naproti této koncepci filozofie evropských zákonů upravujících těžbu nerostného bohatství vytváří podmínky pro podporu podnikání v hornictví, podmínky pro uplatňování a ochranu udělovaných horních oprávnění a podmínky pro koexistenci s dalšími významnými, příp. chráněnými zájmy. Rizika podnikatelského rozhodování jsou neúnosně zvyšována. Nestabilita podnikatelského prostředí v sektoru těžby v České republice má podstatu především v časté frekvenci změn podmínek a pravidel hry, přičemž důsledky takových změn jsou soustavně přenášeny jen na stranu podnikatelů bez jakýchkoli kompenzací.
Prostřednictvím svých vystoupení a stanovisek, mimo jiné i na jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, svaz vyjádřil nespokojenost se způsobem vypořádávání připomínek zaměstnavatelů, které byly nejen k návrhům na novelizaci horního zákona, ale i k souvisejícím dokumentům vzneseny. Přes všechna jednání v minulosti i v současnosti zůstává situace kolem permanentních návrhů na změny Horního zákona otevřená. O tom svědčí i poslední vládou navrhovaná novela zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) zpracovaná po dvou letech od nabytí účinnosti předešlé novely v roce 2016. To jen podtrhuje náš názor, že v oblasti právní úpravy ochrany a využívání nerostného bohatství nemá vláda dlouhodobou koncepci. Svaz v legislativní činnosti i v dalším období bude po vládě požadovat objektivní a profesionální přístup ke změnám právních předpisů dopadajících na podnikatele v těžebním průmyslu.
STÁTNÍ ENERGETICKÁ A SUROVINOVÁ POLITIKA
Jednou z vnitřních funkcí státu je energetické zajištění potřeb hospodářství a občanů naší republiky. Aby toho cíle bylo dosaženo, je zapotřebí mít k dispozici dostatečné množství energetických surovin. Primárními energetickými zdroji jsou v České republice v současné době uhlí, uran, ropa, zemní plyn a obnovitelné zdroje. Jejich váha v energetickém mixu současnosti i v dalším vývoji je nastavena ve schválené Státní energetické koncepci.
V roce 1997 MPO předložilo návrh Surovinové politiky státu. Vláda ji schválila v roce 1999. Cílem ZSDNP bylo, aby byl přijat dokument, který by v dlouhodobém horizontu potřeby našeho státu řešil, s ohledem na energetickou bezpečnost státu, nenarušení konkurenceschopnosti domácích podnikatelů, vyloučení energetické chudoby a na respektování principů ochrany životního prostředí. Z těchto důvodů svaz zejména negativně hodnotil nejednoznačné stanovisko státu k tzv. územním ekologickým limitům těžeb, nejasné řešení zahlazování následků hornické činnosti vzniklých před privatizací těžebních organizací a krátkodobost horizontu, pro který se navrhovalo stanovit strategická úloha uhlí v energetice. I v dalších letech pokračuje Svaz prostřednictvím odborných studií, prohlášení a stanovisek ve své snaze prosadit pro stát době odpovídající energetickou politiku. Například v roce 2007 expertní tým Svazu zpracoval stanovisko ke stávající Státní energetické politice ČR a vyzval předsedu vlády ČR k urychlení prací na její aktualizaci.
Ve dnech 23. až 24. října 2008 se v Praze konalo Prague European Energy Forum, na kterém předseda představenstva ZSDNP vystoupil se zásadním stanoviskem svazu k energetické politice státu. Je nutné „Definovat zcela jasně, že základ navrhované energetické koncepce je postaven z hlediska energetické bezpečnosti státu především na vlastních zdrojích státu, definovat zcela jasně legislativní, organizační a technická opatření potřebná pro konkrétní realizaci předloženého návrhu státní energetické koncepce, zpracovat časový harmonogram realizace stanovených legislativních, organizačních a technických opatření včetně určení konkrétní odpovědnosti, zpracovat ekonomickou náročnost realizace předložené energetické koncepce a určit způsoby zajištění potřebných prostředků. Po technicky přesném a realistickém vyhodnocení vlastních zdrojů definovat rámcové potřeby dovozů energetických surovin.“.
Tento přístup vycházel z požadavku, aby Česká republika měla v podobě strategického dokumentu schválenu nejdříve aktuální Státní surovinovou politiku, která by objektivně vyhodnotila vlastní surovinové zdroje České republiky a na základě toho stanovit exportní a importní mechanismus a orientaci na jednotlivé země, v nichž se suroviny, jichž se České republice nedostává, vyskytují. V roce 2010 byly zahájeny vážné diskuse o přípravě nové energetické koncepce a surovinové politiky. Za tím účelem byla vytvořena Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii, jako poradní orgán vlády, v němž se diskutovaly a projednávaly nejen návrhy dokumentů o energetické nebo surovinové politice, ale též návrhy politik týkající se klimatu a ochrany životního prostředí.
Při přípravě dnes platné aktualizované Státní energetické koncepce a aktualizované Státní surovinové politiky přes vážné výhrady odborných kruhů politické vedení České republiky prosadilo schválení Státní energetické koncepce před schválením Státní Surovinové politiky.
ZAČLENĚNÍ SVAZU V ZAMĚSTNAVATEL SKÝCH STRUKTURÁCH ČR
Od svého založení si byli členové svazu vědomi nutnosti efektivní spolupráce se zástupci ostatních oborů průmyslu ČR zejména při sjednocování názorů a stanovisek k hospodářské politice vlády a vytváření podnikatelského prostředí.
V letech 1994 až 2004 byl svaz členem Svazu průmyslu a dopravy ČR, ze kterého vystoupil zejména pro rozdílné názory na zastoupení v nadsvazových strukturách a tím i omezeným možnostem vyjadřování názorů svazu k utváření podnikatelského prostředí a hospodářské politice vlády.
V letech 1996 až 2004 byl svaz spoluzakladatelem Těžařské komory, kde ukončil členství pro nesouhlas s připravovaným návrhem věcného záměru zákona o ustavení Komory těžařů, který se zásadním způsobem odchyloval od stanov a pojetí působení svazu. Současné začlenění ZSDNP do Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů umožňuje vyjadřování stanovisek k zásadním návrhům právních norem jak v pracovních odborných týmech a komisích, tak při účasti na tripartitních jednáních vlády k zásadním otázkám hospodářské a sociální politiky státu. Prostřednictvím této spolupráce měl svaz mimo jiné přímou možnost vyslovit se k návrhu Státní energetické koncepce, návrhům novel Horního zákona, protikrizových opatření pro vládu ČR atd. ZSDNP je i přes tento vývoj připraven k diskuzi o spolupráci, resp. integraci s ostatními těžebními organizacemi.
SPOLUPRÁCE S ODBORY ZAHRANIČNÍ AKTIVITY
Hledání konsenzu mezi možnostmi a zájmy podnikatelů reprezentovaných Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu na straně jedné a požadavky zaměstnanců reprezentovaných odborovými orgány na straně druhé, to je zrcadlo složitosti změn, ke kterým ve společnosti za uplynulých dvacet let došlo.
Skutečnost, že vždy došlo ke shodě stvrzené smluvním vztahem, který byl oběma stranami dodržován, to je výsledek nejen dobré vůle obou stran, je to i výsledek pochopení vzájemné závislosti.
Jedním z předpokladů zachování sociálního smíru je optimalizace mzdových a sociálních podmínek práce. Zaměstnavatelský svaz byl od samého počátku pověřen členskými organizacemi kolektivním vyjednáváním vyššího stupně a uzavíráním příslušné kolektivní smlouvy. Je nutno připomenout za jakých podmínek kolektivní vyjednávání v dané době probíhalo. Od roku 1991 do roku 1995 klesl počet pracovníků ve členských organizacích o více než 65 tisíc pracovníků a proběhla restrukturalizace a privatizace důlních organizací i navazujících výrob a služeb.
Dne 6. prosince 1991 byla podepsána první kolektivní smlouva vyššího stupně tehdejším předsedou ZSDNP Ing. Zdeňkem Stružkou a předsedou tehdy Federálního odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Ing. Stanislavem Hoškem, dnes OS PHGN. V roce 1992 byla dohodnuta a v následujících letech realizována pravidla pro hodnocení plnění závazků kolektivní smlouvy vyššího stupně a pro práci vyjednávacích týmů. Tato pravidla platí po dílčích úpravách dodnes a výrazně pomáhají při řešení obtížných otázek jednání o změnách či doplnění smluv. Je nutno zdůraznit, že spolupráce s Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu se netýká jen oblasti kolektivního vyjednávání, je nutno ocenit jejich kvalifikovanou pomoc při projednávání zásadních otázek státní energetické koncepce, surovinové politiky, Horního zákona a dalších otázek.
ZAHRANIČNÍ AKTIVITY
Obor vázaný svou činností ke konkrétnímu místu a takové hornictví je, nemůže žít izolovaně bez vazeb a kontaktů na zahraničí. Již jedenáct let před vstupem naší republiky do Evropské unie začal svaz navazovat zahraniční kontakty a dnes je v rámci Evropské unie vnímán jako plnohodnotný, odborně erudovaný partner. Dne 1. května 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie. K tomuto datu je Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu zapojen do činnosti čtyř mezinárodních organizací: Evropské hospodářské komise UNECE ad hoc skupiny expertů pro uhlí v udržitelném rozvoji
Poradního výboru pro obchod a průmysl BIAC při OECD Světového organizačního výboru pro přípravu hornických kongresů IOC WMC Evropské asociace uhlí a lignitu EURACOAL. Prostřednictvím Euracoalu má svaz díky svému zastoupení možnost účastnit se dění v uhelném a energetickém průmyslu Evropské unie. Euracoal sdružuje 18 zemí a je označován za hlas uhlí v Bruselu. V roce 2009 byl prezidentem EURACOALu zvolen p. Petr Pudil, generální ředitel a předseda představenstva Czech Coal Group a.s., delegovaný do asociace Zaměstnavatelským svazem. Dr. Eisenvortová je od roku 1997 členkou výkonného výboru EURACOAL, v roce 2017 byl Ing. Vladimír Budinský, MBA zvolen 1. viceprezidentem.
VĚDA A TECHNIKA V HORNICTVÍ
Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu dlouhodobě podporuje tradici setkávání báňských odborníků. V roce 1995 svaz převzal garanci nad sympoziem Hornická Příbram ve vědě a technice, protože hrozilo skončení tradice pořádání tohoto sympozia založené od roku 1962 společností Rudné doly Příbram. ZSDNP po dobu 20 let ve spolupráci se státním podnikem DIAMO napomáhal setkávání báňských odborníků v průběhu sympozií pořádaných při příležitosti významných výročí spojených s hornickou činností v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.