Zaměstnavatelský  svaz  důlního a naftového  průmyslu

Zpráva o činnosti pro jednání valné hromady 2017

Souhrnná informace o činnosti Zahraničního výboru ZSDNP

od valné hromady ZSDNP v roce 2016 do Valné hromady v roce 2017

­­­­­­­­­­­­­­

V organizacích sdružených v Zahraničním výboru ZSDNP, tj. v EURACOAL, EHK OSN a Organizačním výboru světových hornických kongresů (IOC WMC), se v období od června 2016 do června 2017 uskutečnily následující zásadní aktivity:

EURACOAL

(předsedkyně podvýboru pro spolupráci s EURACOAL: Dr. Renata Eisenvortová)

Ve druhém pololetí 2016 čelil EURACOAL, jako hlas evropského uhelného průmyslu, zvýšenému tlaku v souvislosti s přípravou vstupu v platnost Pařížské klimatické dohody. EK více než obvykle zdůrazňovala nutnost splnit klimatický cíl EU snížit emise CO2 do roku 2030 o 40% a stále zvyšovat podíl OZE v energetickém mixu EU. Kategoricky sdělila, že přechod k čisté energii je nevratný a neměnný, a že uhlí se tomu musí přizpůsobit. EURACOAL bere změny v energetice EU na vědomí, zdůrazňuje však, žes uhlím bude energetická transformace EU cenově dostupnější a z hlediska zásobování energií bezpečnější, ať z pohledu dodávek energie, stability sítí či jako podpora volatilních OZE. Tuto filosofii EURACOAL kontinuálně prosazuje při jednáních s institucemi EU. Zdá se, že tyto přednosti a význam uhlí přece jen začínají v EU rezonovat. Jako důkaz lze uvést zprávu německé nevládní organizace Agora z června letošního roku, dle které nemusejí být flexibilní uhelné elektrárny nezbytně bariérou pro rozvoj OZE. Naopak podpora ze strany dostatečně flexibilních uhelných elektráren může rozvoji OZE napomoci.

V souvislosti s evropským uhlím EURACOAL upozorňuje, že řada zemí v EU počítá s domácí těžbou a využíváním uhlí ještě po desetiletí, např. Polsko oznámilo, že v roce 2050 bude 50% elektřiny vyráběno z uhlí. EURACOAL proto v současné době pracuje na strategickém dokumentu - vizi evropského uhelného průmyslu do roku 2030. Na zasedání EURACOAL 26. června informovaly členské země EURACOAL o roli uhlí ve svých energetických politikách, o předpokládaných výhledech týkajících se podílů uhlí pro výrobu elektřiny a sdělily záměry v oblasti uhelných elektráren. Dále podaly informaci o předpokládané životnosti uhelných dolů a o strategiích pro splnění cílů pro snížení emisí CO2 ve svých zemích. Cílem je konfrontovat vysoce ambiciózní a často od reality odtržené záměry institucí EU s fakty a realitou. První draft Strategie EURACOAL do roku 2030 bude předložen na zasedání EURACOAL v lednu 2018.

EURACOAL si ale také uvědomuje, že v některých zemích EU dochází v posledních letech z nejrůznějších důvodů k uzavírání uhelných dolů nebo se jejich uzavření připravuje, např. v Německu bude v roce 2018 dle dlouhodobého plánu ukončena těžba černého uhlí. Ukončení těžby uhlí má zásadní dopad na region, ve kterém byla těžba realizována, a to nejen z hlediska zaměstnanosti, ale zejména z hlediska stability a rozvoje dotčeného regionu. EURACOAL proto prostřednictvím svého zástupce (Eisenvortová) v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV), konkrétně v Poradní komisi pro průmyslové změny, upozornil na dopady energetické transformace na uhelné regiony. Stanovisko EHSV s doporučením pomoci těmto regiónům připravit se a adaptovat na novou situaci, získalo podporu v EK. Komise připravuje koncepční dokument pro regiony s intenzivní těžbou uhlí a platformu, která se kromě sociálních a finančních aspektů bude zabývat i novými technologiemi, a to včetně čistých uhelných technologií, o které EURACOAL usiloval. Téma uhelných regiónů si vzal za své i místopředseda EK M. Šefčovič, který připravuje setkání s odborovými organizacemi z evropských uhelných regiónů. Projekt pomoci při restrukturalizaci uhelných regiónů podporuje i předseda Výboru EP pro průmysl, výzkum a inovace ITRE prof. Jerzy Buzek, který v restrukturalizaci uhelných regiónů vidí cestu k re-industrializaci EU. EURACOAL se na svém zasedání Výkonného výboru 26. června rovněž rozhodl ustanovit platformu „post mining“, v rámci které bude prováděna výměna informací mezi členy EURACOAL, např. k zabezpečení a využití ploch po těžbě.

EK je však třeba stále zdůrazňovat, že členské země mají právo si stanovit svůj energetický mix a že řada zemí EU ve svých energetických politikách počítá s těžbou domácího uhlí ještě po několik desetiletí. Pro tyto země je z hlediska EURACOAL kromě systematického boje proti diskriminaci uhlí v evropské legislativě velmi důležitý i uhelný výzkum.  V této oblasti aktivně působí Výzkumný ústav hnědé uhlí, který je členem Výboru EURACOAL pro technický výzkum (Ing. P. Svoboda). V rámci evropského Výzkumného fondu uhlí a oceli RFCS se VÚHU účastní již 3 projektů (stabilita svahů povrchových dolů, stojní konstrukce kolesových rýpadel a katalytické zkapalňování uhlí). Od července 2017 se bude podílet na dalším projektu řešícím využití vedlejších energetických produktů pro záchyt CO2. VUHU se účastní i přípravy nových návrhů projektů, které budou předloženy 15. září v rámci každoroční výzvy Výzkumného fondu uhlí a oceli RFCS. Nové projekty budou zaměřeny na oblast rekultivací a sanací. Pro letošní zářijovou výzvu připravuje EURACOAL ve spolupráci s Mezinárodní energetickou agenturou IEA, EPPSA (výrobci zařízení pro elektrárny) aj. projekt COAL 2051. Jeho cílem je šířit výsledky projektů podpořených RFCS a jejich propagací vytvořit síť odborníků za účelem zpracování návrhů pro budoucí směrování uhelného výzkumu.

Jak bylo výše uvedeno, je nutno systematicky věnovat velkou pozornost dokumentům a legislativním návrhům EK, které ovlivňují budoucnost uhelného průmyslu. EURACOAL vydal stanovisko k energetickému balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“, který EK zveřejnila v listopadu 2016. EURACOAL se vymezil zejména proti Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, kde EK navrhuje pro přístup elektráren na kapacitní trh emisní výkonový standard ve výši 550gCO2/kWh.Záměrem je, aby tento standard platil u kapacitních mechanismů od roku 2023 pro nové elektrárny a od roku 2028 pro stávající elektrárny. Žádná uhelná elektrárna není schopná splnit tento standard bez vybavení CCS. Zavedením uvedeného standardu by kromě toho došlo k dvojí regulaci, uhelný průmysl se již regulován systémem EU o obchodování s emisemi skleníkových plynů.

EURACOAL vydal i stanovisko k revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS a během celého procesu revize v EP prosazoval názory svých členů. EURACOAL odmítá umělé zásahy do systému obchodování, tj. stahování a rušení povolenek, např. rušení povolenek v tržní stabilizační rezervě nebo rušení povolenek v členských státech v případě předčasného uzavření zařízení pro výrobu elektřiny. Naproti tomu požadoval, aby byl modernizační fond otevřen pro všechny technologie, včetně uhelných.

Velmi intenzivně a systematicky se EURACOAL věnoval procesu stanovení nejlepších dostupných technik (BAT) pro velká spalovací zařízení (VSZ). Soustavně dokládal, že navrhované emisní limity, zejména u NOx a rtuti jsou příliš nízké, aby mohly být splněny. Pro rtuť nechal EURACOAL zpracovat expertní stanovisko u Technologické university v Hamburku, které poukázalo na chyby při stanovení emisních limitů. EURACOAL opakovaně žádal EK o posouzení dopadů navrhovaných emisních limitů, stejně jako ministři životního prostředí Polska, ČR, Řecka, Finska a UK. EK naopak na jednání Fóra 20 října 2016 ve spolupráci s ekologickými organizacemi zablokovala všechny návrhy směřující ke zvýšení a zreálnění emisních limitů. EURACOAL reagoval právním stanoviskem společnosti Freshfields Bruckhaus Deringer upozorňující na protiprávní postup. Právní stanovisko nepochybně zapůsobilo, protože když 28. dubna 2017 hlasovaly členské státy o závěrech BAT, osm států, včetně ČR, bylo proti návrhu. Pro zamítnutí návrhu však chybělo 0,14%. EURACOAL reagoval dalším právním stanoviskem stejné společnosti, ve kterém upozornil na procesní pochybení, např. předložení pozměňovacího návrhu ze strany EK až před hlasováním a neumožnění diskuse, nehledání co nejširšího konsensu aj.  EURACOAL zaslal právní stanovisko  EK s požadavkem na opakování hlasování, odpověď však doposud nedostal. Bez reakce zatím zůstal i dopis Svazu průmyslu a dopravy ČR rovněž upozorňující na procesní chyby. Ani Výbor EP pro životní prostředí nereagoval pozitivně na námitku české europoslankyně Kateřiny Konečné.

Z publikační činnosti EURACOAL je třeba upozornit na  vydání již šesté aktualizované publikace Uhelný průmysl v Evropě https://euracoal.eu/library/publications/.Informace o publikaci včetně informací o uhelném průmyslu v Evropě byla zveřejněna v časopise Uhlí, rudy, geologický průzkum (R. Eisenvortová). Karlova universita, přírodovědecká fakulta, požádala na základě tohoto článku o přednášku na uhelně geologických seminářích na podzim letošního roku, což jí bylo přislíbeno.

EHK OSN

(předseda podvýboru pro spolupráci s EHK OSN – Ing. Vladimír Budinský, MBA)

V ženevském Paláci národů se 26. - 27. října 2016 konalo 12.zasedání Skupiny expertů pro čistší produkci elektřiny z fosilních paliv, kde byla potvrzena druhá polovina dvouletého mandátu předsednictva skupiny, včetně místopředsedy Vladimíra Budinského, a to do roku 2017, kdy budou nové volby na příští dvouleté období.

Zasedání bylo spojeno s workshopem Věrohodnost udržitelnosti a role uhlí v rámci Cíle č. 7 udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 – Dosažení přístupu k dostatku spolehlivé, udržitelné a moderní energie pro všechny. Účastníci došli k přesvědčení, že uhlí může být součástí čistého energetického mixu, přičemž však musí překonat bariéry na cestě k zlepšení věrohodnosti své role pro udržitelný rozvoj. Shoda panuje na tom, že technologie HELE (Higher Efficiency, Lower Emissions) zvyšující účinnost tepelných elektráren a současně snižující emise CO2 se mohou pro uhlí stát globálním standardem. Velkou výzvou zůstává i flexibilita uhelných elektráren, která umožní zachovávat stabilitu sítí při narůstajícím podílu elektřiny z OZE, a také konverze uhlí na syntetický plyn či dopravní paliva. Potřebné mechanismy je třeba hledat k překonání absence politických stimulů pro rozvoj zachycování a ukládání CO2 (CCS) z uhelných elektráren.

V roce 2017 Skupina expertů hlouběji zpracovává tato témata zaměřená na čistší produkci elektřiny z uhlí:

Zhodnocení budoucí role tepelných elektráren v systémech udržitelného rozvoje

Zvyšování flexibilnosti elektroenergetické produkce z uhlí

Redukce emisí a zvyšování účinnosti nových i stávajících uhelných elektráren s uplatněním nejlepších praktických postupů jak v regionu EHK OSN, tak i v globálním měřítku

Zhodnocení prostředků rozvoje a uplatnění technologií a know how CCS a CCUS

V rámci spolupráce EHK OSN a IEA Clean Coal Centre London se uskutečnila 8. - 12. května 2017 v italském Cagliari 8. mezinárodníkonference o čistých uhelných technologiíchCCT 2017. Vladimír Budinský prezentoval referát Sociální akceptace čistého dobývání a spalování uhlí.

Ve dnech 11. - 14. 6.2017 se uskutečnilo v Astaně (Kazachstán) 8. mezinárodní fórum o energetice pro udržitelný rozvoj, uspořádané ve spolupráci EHK OSN, IEA Clean Coal Centre, World Coal Association  a vládou Kazachstánu. Vladimír Budinský se v předstihu podílel konzultacemi na přípravě programu a stanovisek EHK OSN.

IOC WMC

(předseda podvýboru pro spolupráci s IOC WMC – Ing. Josef Havelka)

Členové Českého národního komitétu (Josef Havelka, Vladimír Slivka, Vladimír Budinský), jenž je součástí Mezinárodního organizačního komitétu Světového hornického kongresu (IOC WMC) se zúčastnili 97.zasedání IOC WMC a 24. světového hornického kongresu v brazilském Riu de Janeiro (17. - 21. října 2016). Kongres se konal pod heslem Hornictví ve světě inovací a v jeho 8 technických sekcích bylo předneseno přes 250 referátů. V rámci sekce Udržitelnost/Sustainability vystoupil s referátem Odpovědný báňský provoz Vladimír Budinský. Byl to jediný k prezentaci a publikaci přijatý referát z České republiky. Česká delegace se aktivně zapojila do diskuse o nové strategii IOC WMC a do shrnutí evoluce dialogu a získávání poznatků poskytovaných světovými hornickými kongresy. Zvláštní pozornost byla věnována panelové diskusi o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v hornictví, včetně globálního projektu VISION ZERO zaměřeného na minimalizaci pracovních úrazů.

27. června 2017

Dr. R. Eisenvortová

Předsedkyně zahraničního výboru ZSDNP