Profil svazu
Základní informace

Jsme nezávislá dobrovolná organizace.
V České republice reprezentujeme hornickou podnikatelskou a zaměstnavatelskou veřejnost.
Sdružujeme 24 organizací s téměř 33 000 pracovníky.
Členové jsou významné akciové společnosti a státní podniky v uhelném, rudném, nerudném a naftovém průmyslu, vč. organizací které s báňskou činností úzce souvisí.
Charakteristika a cíle

Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu (dále jen ZSDNP) je nezávislá dobrovolná organizace, která v České republice reprezentuje hornickou podnikatelskou a zaměstnavatelskou veřejnost.
Při vzniku svazu na ustavujícím zasedání v Ostravě v květnu roku 1990 se jeho členy stalo 8 organizací. V současné době (2015) sdružuje 22 organizací s cca 33 300 pracovníky.
Jsou to významné akciové společnosti a státní podniky v uhelném, rudném, nerudném a naftovém průmyslu,
Strategie a vlastní cíle

Formulace společných zájmů a cílů společenstva a jejich prosazování ve spolupráci s partnerskými svazy, orgány státní správy a odbory, nebo přímým jednáním s příslušnými institucemi a orgány.
Koordinace činností a zájmů jednotlivých členů společenstva a podpora jejich vzájemné spolupráce.
Zpracovávání kvalifikovaných prognóz, koncepcí, stanovisek a doporučení k legislativním materiálům,
Stanovy

STANOVY Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu
§ 1 Název a definice sdružení Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu (dále jen „Svaz“) je nezávislou dobrovolnou zájmovou organizací působící na území České republiky. Sdružuje právnické i fyzické osoby, podnikající v oblasti důlního a naftového průmyslu a příbuzných oborech. Svaz je právnickou osobou, vzniklou na základě zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Historie

Úvodní slovo
"Budou-li nerosty odstraněny ze života lidského, bude odstraněna všechna péče o ochranu a udržení těla, o zdraví a o zušlechtění způsobu života. Vždyť by žili lidé nejošklivější a nejbídnější život mezi živočichy, kdyby nebylo nerostů, vrátili by se k žaludům, plodům lesním a ovoci, bylinami a vyhrabanými kořínky by se živili, nechty by museli hrabati brlohy, v nichž by v nocích spávali, přičemž by ve dne v lesích a polích bloudili jako zvěř. Protože věc tato lidskému rozumu, vynikajícího a nejlepšího to věna přírody, zcela je nedůstojná, zda by byl někdo tak pošetilý a zatvrzelý, aby připustil, že jsou nerosty k výživě a ošacení nezbytné a že slouží k zachování živobytí."
Jiří Agricola, XII. knih o hornictví a hutnictví
Basilej 1556, kniha první, str.56